Pokračování smutné série dokumentující dnešní konzumní dobu

Každým rokem v lednu vezmu analogový foťák, k němu 1-2 černobílé filmy a jdu procházet ulice a hledat smrky, jedle, borovice a jiné dřeviny. Jak jde asi tušit, nehledám je v lesích ani parcích, ale na ulicích mého města. Každou zimu vyrostou na místech, kde byste je jindy přes rok nehledali.

Tento rok jsem se znovu rozhodl několik „úlovků“ zveřejnit. Naposledy jsem uveřejnil podobné příběhy v roce 2015.

Fotky jsou skeny z negativů, nechávám je neořezané, tedy se zbytky perforace namísto rámečku. Je to trochu punk, stejně bezstarostný jako zbavení se symbolu Vánoc ve chvíli, kdy už není žádoucí.