Od zrna až ke chlebu, soběstačný pekárenský areál

Ještě než se Vysočany blízko místního vlakového nádraží proženou bagry a bude zde vystavěna nová bytová čtvrť, pojďme se projít továrenským areálem stojícím zde od roku 1912.

Jednalo se o druhé působiště firmy založené Františkem Serafínem Odkolkem, to první (mnohem menší) stálo na Kampě, ale po požáru už nedostalo šanci k obnovení a firma se přesunula do nově postaveného moderního areálu ve Vysočanech. Firma zde, byť už jen v části budov fungovala až do roku 2005. Samozřejmě se svého času nevyhnula znárodnění a dnes existuje jen díky novým majitelům, kteří ji v roce 1994 vzali pod svá křídla a pokračovali v tradicích jejího zakladatele.

Vzhledem k rozsáhlosti areálu bude tentokrát post rozdělen na dvě části. V tomto prvním se projdeme několikapatrovým, svého času moderním mlýnem, ve kterém se díky funkční ostraze areálu dodnes zachovala spousta původního vybavení.

Místo pana řídícího.

“Přijede Slovák se žitem, složit do samostatné komory…” Jako kdyby tento zápisník věstil události roku 2012, kdy se firma málem stala součástí nejmenované monopolní společnosti na česko-slovenském trhu. Naštěstí k tomu nakonec nedošlo.

„Tobogán“ na přepravu plných pytlů mezi patry.

Všudypřítomná mouka je stále plná živin a plísni se tu skvěle daří.

Mnoho strojů a zařízení je už pryč, a tak dřevěná podlaha místy připomíná jedno velké síto.

Pokud vás stejně jako mě zajímá, čemu sloužily všudypřítomné trubky napříč poschodími, doporučuji zhlédnout dobové video na konci příspěvku.

Výtahem se dnes už nesvezete.

Ještě že schodiště většinou přežijí téměř vše. Tato v minulosti několikrát přistavovaná budova má hlavní schodiště dvě, po každé straně mlýna jedno.

Průchod do vedlejší budovy, která sloužila jako pekárna.

Zbytky rovinných vysévačů, které se třásly zavěšené na bambusových prutech a pomocí hedvábí naposledy filtrovaly mouku, která potom šla rovnou do pytle.

Chemická laboratoř pekáren, kde se zkoumaly veškeré suroviny pro výrobu chleba a pečiva.

Další ze spojovacích průchodů, tentokrát do budovy pekárenského provozu, do které se podíváme v příštím postu. Kromě skladů navštívíme ještě podzemní sklep mlýna a mrkneme i na střechu s výhledem k industriálním Vysočanům. Nakonec projdeme novou administrativní budovu firmy, která je paradoxně v nejhorším stavu, a tudíž nepůsobí tak romanticky jako starý mlýn.

Video ze série Hledání ztraceného času České televize, na kterém je zachycena továrna v době své největší prosperity.