Kryty civilní ochrany a jiné podzemní prostory pod halami automobilového závodu

V minulém příspěvku jsme se prošli areálem bývalých výroben automobilky Praga. Dnes navážeme tam, kde jsme skončili, a navštívíme podzemní prostory pod rozlohou největším opuštěným místem v Praze.

Na celém komplexu miluju tu vůni oleje zažranou snad i do stěn a atmosféru, kterou podtrhují všemožné zvuky kapající vody. Do toho rány rozbitých oken, částí střech, dveří a pozůstalého vybavení továrny, které je vydáno na pospas všem vnějším vlivům. Jakmile ale zalezete do krytů CO, sklepů, kolektorů nebo podzemních provozů, nastane hrobové ticho. Atmosféra se změní a člověk zpomalí a projíždí baterkou každé zákoutí, skrývající třeba zbytky původního zařízení, ale i předměty, které by tu vůbec nečekal.

Pokud někdo z vás Pragovku navštívil, tak první podzemní místo, které přes fotografie shlédneme, jistě poznává. Jedná se o prostor pod jednou z hlavních hal.

Nyní se projdeme kolektory sestávajícími z několika lomených chodeb.

A teď přejdeme k dalšímu, o něco zachovalejšímu krytu, do kterého už poměrně dost zatéká, a tak ne všechny části jsou snadno průchozí.

Poslední zachycený kryt je ještě zachovalejší než předchozí dva a kromě ohořelé vstupní části do něj voda neteče.

Poslední „nájemník“, který si zde našel útočiště, měl poměrně uklizeno a všechny potřebné věci připravené na jednom místě.

A vkus na časopisy, nebo spíše katalogy, měl dobrý.

Baterka se mi vybila, tak ještě pár fotek s čelovkou a ven.

O velikosti Pragovky svědčí i to, že se v jejím podzemí skrývají ještě další dva kryty, které na fotografiích zachyceny nejsou.