nástupiště, podzemí, zázemí i nadzemí

Velkokapacitní koncové nádraží sloužilo rychlé překládce zboží a zároveň k jeho skladování. Vytvořil jej vrchní technický rada Státních drah ing. Miroslav Chlumecký (1878–1957).Budovy nádraží vyprojektovali během roku 1930 ve společné kanceláři Dr. ing. Karel Caivas (1897–1961) a ing. arch. Vladimír Weiss (1897–1989).

Stavba byla zahájena 27. srpna 1928, s budováním skladišť a ramp se začalo roku 1931, roku 1934 přišla na řadu správní budova. Dne 27. října 1935 bylo nádraží představeno veřejnosti, pravidelný provoz byl zahájen 1. března 1936. Nákladové nádraží je významnou pražskou funkcionalistickou stavbou architektonicko-technického celku a představuje tak světový unikát.

Vstup k jednomu z bývalých nákladních výtahů, vozících zboží mezi několika patry budovy.

Administrační část komplexu.

Výhled od čelní administrativní a bytové části.

Pohled do výtahové šachty pod úroveň nástupiště.

Nad nástupištěm.

A ještě výše.

Plný provoz nákladového nádraží byl ukončen v roce 2002. 4 hektary v severní části prodaly České dráhy v roce 2005 konsorciu firem, které poté postupně získaly dalších 8 hektarů. V roce 2007 založily České dráhy s developerskou firmou (majetkový podíl 51:49 ve prospěch ČD) společnost Žižkov Station Development (ŽSD), která měla podle dohody na 16 hektarech v jižní části nádraží postavit bytový a administrativní komplex pro 15 tisíc nových obyvatel. Plán obsahoval variantu jak se zachováním budov bývalého nádraží, tak s jejich zbouráním. MČ Praha 3 podporovala až do léta 2012 druhou jmenovanou variantu.

V květnu 2010 Klub za starou Prahu podal nový návrh na památkovou ochranu nádraží (předchozí návrh Národního památkového ústavu zůstal 7 let nevyřízen) a v lednu 2011 mu ministerstvo kultury vyhovělo. Vlastník zastoupený společností ŽDS však podal proti rozhodnutí rozklad, který řešila rozkladová komise ministerstva kultury. V té době vzniklo občanské sdružení Tady není developerovo za účelem záchrany budov.

(zdroj: nakladovenadrazizizkov.cz)