Rokle Housle

Úzká, ale hluboká přírodní památka na okraji Lysolají.

Rokle zvaná Housle je neobvyklý geomorfologický útvar na území hlavního města. Vznikl erozivním působením vody a částečně byl rozšířen bývalým lomem na těžbu zvětralých pískovců.

Housle jsou zajímavé nejen z hlediska geologie. Díky chladnému a vlhkému prostředí se na dně rokle vyskytuje mnoho druhů mechů i hub. Místo je taky domovem řady chráněných živočichů.

Území je součástí přírodního parku Šárka – Lysolaje, ale díky krajní až odříznuté poloze tu naleznete mnohem více klidu a dobrodružné atmosféry, než v turisticky atraktivní Šárce.

Přístup k rokli přes pole na západní straně – cípu chráněného území vytyčujícím hranici mezi hlavním městem a Středočeským krajem.

Pro zachycení tohoto místa jsem čekal na inverzní počasí, které by mu dodalo jinou náladu než při rodinném výletě na sklonku léta. Zadařilo se a já si to ráno užívám rokli jen sám pro sebe.

Potají doufám, že přibývající světlo s sebou přinese přímé sluneční paprsky a zamlženou rokli byť jen na okamžik rozzáří. Barva světla se sice několikrát mění, ale slunce je pro dnešek slabé na to, aby mi tu nasvěcovalo kapradiny přímým svitem.

Světlo v dálce a méně vegetace naznačuje, že se blížím ke konci – nebo vlastně začátku rokle.

Na její horní hraně je možné vidět čtvrtohorní spraše staré několik set tisíc let. Převážná část rokle je vyhloubena do pískovců usazených na dně druhohorního moře před asi 95 miliony let.

Po vyprázdnění termosky s čajem se vydávám projít rokli ještě jednou zpět, směrem k místu, kde dnes vyvěrá pramen vody označovaný jako Zázračný či Lysolajská studánka. V minulosti sloužil jako zdroj vody pro celé Lysolaje a blízké okolí,

Cestou míjím několik štol ve skále a zarostlých děr pod místní zahrádkářskou osadou.

Do této dolní části rokle zasahuje i podložní starohorní břidlice stará přibližně miliardu let

K zmiňovanému prameni ale už nedocházím (je to tam pro moji ranní samotářskou náladu moc živé). Místo toho to beru horem po jižním okraji rokle

Vyhlídkové místo nad lomenou skalní stěnou.

Závěrem procházky si ještě zamotávám hlavu pohledem vzhůru v sousedícím listnatém lese.

Právě do okolí místních Lysolají – ale i Suchdola, Horoměřic, Unětic a jiných okrajových, severně položených míst – se podíváme v příštích, v pořadí již třetích – Pražských perifériích.