Zabitý kopec a základna podřízená protivzdušné raketové obraně hlavního města Prahy

Místo, na kterém se bývalé vojenské prostory nacházejí, se jmenuje Zabitý kopec. Je to zvláštní, ale výstižné jméno. Při pohybu v areálu jsem narazil na mrtvého psa, zajíce a lišku, což je po pravdě více zdechlin, než jsem za poslední rok cestování a prolézání viděl.

Stavba zodolněných objektů, ubytovacího zázemí, autoparku a oplocení celého areálu probíhala v průběhu roku 1973. Jako většina podobných míst byly prostory po rozpadu vojenských útvarů kolem roku 1994 opuštěny.

V nedávné době byly pozůstatky v areálu zlikvidovány nebo zasypány. Základna je teď maskována mnohem víc než před 40 lety.

Na někdejší přítomnost vojáků dnes poukazují jen lehce přehlédnutelné prvky, pohřbené pod závaly nové hlíny.
Boční vchod k filtrovně v hlavním velitelském objektu.
Sály v tomto objektu jsou až téměř po strop zasypané.
Zde býval zřejmě příjezd do sálu.
Prostor mezi sály. A další meziprostor. Pod celým objektem vedly kabelové rozvody.
Zbytky filtrovacího zařízení a strojovny. Původní vjezd do jednoho ze sálů.Nebýt v prostorách příjezdové cesty, tvořící větve základny, těžko byste řekli, kudy se to dnes procházíte.
Příroda si to tu po umělém zavezení bere zpět.
Včetně vstupů do objektů.Kořeny se tu mísí s maskovací sítí.
Artefakty z minulé doby mezi zodolněnými okopy.