Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
Modlit se již netřeba. Před přibližně pěti lety, když jsem se dozvěděl, že má jít areál k zemi, jsem ho začal postupně navštěvovat a dokumentovat. Při posledních toulkách ve starém Odkolku – na přelomu roku 2020 – bylo ale už jasné, že revitalizace je na spadnutí.
Minulé dva příspěvky věnované tomuto místu byly zaměřené převážně na interiéry samotného mlýna, výrobních budov a skladů. V tomto příspěvku je zachycen bývalý pekárenský areál zvenku, v celé své kráse, také podzemí, které jsem při minulých návštěvách prošvihl. Dále přidávám ještě pár fotek z vnitřku budov.
Vnitřní část původní administrativní budovy.
A její sklepení.
Parní mlýny odzadu.
Pohled na jídelnu z venku i zevnitř.
Výhled jedním z oken v jídelně.
Sestup do sklepních částí jedné z budov, které jsem při minulých procházkách tohoto místa nezachytil.
A starými podzemními kolektory ještě dál.
Směr je jasný.
Z podzemí na chvíli do jedné z málo navštěvovaných hal.
A podzemím zase dál.
Ještě jedna výtahová šachta.
A šup do úkrytu CO, předělaného na chladírny.
Ještě proběhnutí jedné z budov.
Pohled k bývalému, dnes již přestavěnému Freyovu cukrovaru.
„Adminka“ z jiného úhlu.
Času zbývá už málo…
Tato podvečerní návštěva na střeše pro mě byla tím pravým rozloučením s pekárnami. S parťákem jsme vyndali piva z batohu a vzpomínali co jsme na tomto místě vše zažili. Přemítali jsme i nad znárodněním firmy, kolem roku 1958. Přechod pod jinou společnost – sloučením s Delta pekárnami. A v poslední řadě koupením teď již monopolní firmou Penam roku 2019.
Parní mlýny a přilehlé provozy to mají sečtené. Administrativní budova v popředí fotografií, která je stejně stará jako budova mlýnů, bude zachována a počítá se s ní i v novém komplexu bytů a obchodů. Co bude s pekárenskou budovou mi není z návrhu úplně jasné. Popravdě si myslím, že i ve stavu, v jakém byla nedávno, by klidně mohla být ještě zachráněna a přebudována na muzeum pekárenského průmyslu v Praze. Už teď je ale jasné, že se to nestane. Škoda.
Trochu jsme se zakecali a až za tmy vyrazili pryč. Něco mi říká, že i tak to nebylo naposledy, ale beru to jako rozloučení s touto druhou Odkolkovou pekárnou a přeji Vysočanům co nejvíce šetrnou, bohužel další industriální změnu.
