Rekonstruovat nebo zbourat?
V poslední době hodně diskutovaná kauza, která, jak je zvykem, rozděluje zainteresované lidi na dva tábory. Nejdelší pražský most přes Vltavu, který spojuje Prahu 7 od Holešovic s Prahou 8- Libní, se má v blízké době dočkat verdiktu, co s ním bude dál.
Betonový most byl postaven podle projektu architektů Pavla Janáka a Františka Mencla. Ing. Mencl byl autorem obloukové části, Ing. Václav Dašek rámové části, architektonická úprava je připisována kanceláři Pavla Janáka. Ztvárnění mostu jedinečně reprezentuje robustně puristické údobí ve vývoji tvorby Pavla Janáka. (zdroj wikipedie)
Je bez diskuze, že most nemůže déle setrvat ve stavu, v jakém se nachází. „Libeňák“ je ale svým surovým a technickým vzhledem neodmyslitelnou součástí mizejících industriálních Holešovic a nové Palmovky a je otázkou, zda měnit jeho dosavadní tvář za něco modernějšího.
Prostředí mostu pohledem z libeňského ostrova.
Stavba je kromě propojení dvou pražských částí a spojení s Libeňským ostrovem takovou vlastní čtvrtí sama pro sebe. V jeho útrobách přežívají bezdomovci, ale hned o kus dále si jezdí pražané zahrát golf na rozsáhlém hřišti. Na druhé straně se nachází několik autobazarů a skladů firem.
Tato část mostu nabízí i uklidňující pohled na přímořskou krajinu.
Most od Holešovické části.
Znečištěné útroby mostu.
Vnitřní část mostu z druhé strany.
Most z libeňské části, kde se také nachází funkční zpráva mostu a zřejmě jeho strojovna.
Jedno ze schodišť, které jsou běžně v provozu.
Most kolem sebe má spojení odlišných sociálních hodnot. Jeho konec na Palmovce dokonce přímo navazuje na starý zasypaný židovský hřbitov.
Na spoustě fotografií je zachyceno jeho chátrání způsobené zejména povodní v roce 2002, přesto si nemyslím, že by měl svojí podobu radikálně změnit nebo být dokonce zcela nahrazen. Je to památka na začátek 20. století a právě staveb z této doby se v našem městě moc nezachovalo.