CIHELNA ŠTĚRBOHOLY

A její hluché okolí.

V těsné blízkosti spalovny Malešice se nachází schovaný lom, rozsáhlé hlíniště, několik jezírek a to vše jako součást poslední funkční cihelny na území Prahy.

Vzniká v roce 1929 a postavit ji nechává paní Chitzová. V té době je v Praze a jejím okolí v provozu ještě víc než 20 dalších cihelen.

Po devíti letech ji získává pan Václav Urban a produkuje tu cihly pro pražské stavby. Jen co přežije válečné období, je roku 1950 znárodněna pro účely socialistických zájmů. V rámci restitucí se v roce 1992 vrací dědicům a v květnu 1994 tu vyrůstá nový cihlářský závod. Zbytky původní, v té době již nefunkční a zdevastované pece musely ustoupit novému provozu. Malá poptávka po cihlách zapříčiňuje, že cihelna je poslední fungující na území hlavního města.

Tři různé návštěvy, dva a kousek černobílých kinofilmů. Jedno mlhavé ráno, jedno zasněžené a jedno slunečné odpoledne.

V budoucnu by podle jednoho z urbanistických návrhů mohlo v okolí spalovny vyrůst energeticky soběstačné místo. Po napojení na elektrickou kolejovou dopravu by sem mohly odpad svážet například upravené tramvajové vozy. Odpad by tu byl – stejně jako dnes – likvidován a převáděn na energii. Ovšem s menší zátěží životního prostředí. V okolních místech by se měly nacházet energeticky náročné provozy a zbylá energie by mohla sloužit pro přilehlé městské zástavby.

Výjimečně pohled jinými směry, než jen na fotoaparát neustále přitahující spalovnu.

Jedno z dalších jezírek.

Tady i s pozitivní dávkou sluníčka.

Severní schovaná strana areálu.

Zpátky do mlhy. Rypadla a dopravník v blízkosti aktivní části cihelny.

Tentokrát přidáme trochu sněhu.

I když tu cihelna už nějaký čas fungovala, v místě dnešního jezera/jámy/zatopeného lomu se začalo kopat až kolem roku 1950. Na mapách z roku 1966 je už místo zatopené. Dnes je jeho okolí hustě zarostlé a přes léto je tak skryto očím náhodných kolemjdoucích. Při druhé fotonávštěvě se tak soustřeďuji právě na něj.

Díky sněhovému polštáři se dá jezero obejít bez větších potíží.

Z druhé strany hlíniště oproti předchozí návštěvě.

A zpátky k hluchým místům krajiny.

Bez mlhy se dá do dálky dohlédnout mnohem lépe.

Hala nového provozu.

A pár původních domů.

Poslední ohlédnutí směrem k bráně cihelny a jdu se domů ohřát.

Komentáře

Komentáře